Zámek Grabštejn láká na archeologické poklady

V Chotyni u Hrádku nad Nisou při údolí Lužické Nisy se nachází výstavný renesanční zámek Grabštejn. Původně byl gotickým hradem ze 13. století, přestavěn byl o tři století později. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem. 

Po několik let probíhala na Grabštejně rozsáhlá rekonstrukce objektu a stavební úpravy, které vyžadovaly i zásah do terénu. Význam lokality, statut národní kulturní památky a vysoký archeologický potenciál vyvolaly nutnost průběžně provádět záchranné archeologické výzkumy. Díky nim došlo v roce 2021 k otevření nové archeologické expozice, která nabídla velké množství informací, ale především movitých archeologických nálezů. Letos došlo k rozšíření a doplnění této expozice o další grabštejnské nálezy. Návštěvníci se mají možnost na rozšířenou archeologickou expozici podívat v rámci prohlídkového okruhu Grabštejnské poklady od 13. července 2024.

Archeologické průzkumy napomáhají rozšířit naše znalosti o materiální kultuře minulých staletí a nabízejí nám náhled do všedního i reprezentativního života tehdejších majitelů a obyvatel hradu. Očím běžného návštěvníka zůstávají archeologické nálezy povětšinou skryty, avšak na Grabštejně se ve spolupráci s ÚPS na Sychrově a správou SH Grabštejn podařilo vybudovat celou expozici věnovanou právě archeologickým nálezům. V letošním roce se expozice dočkala obnovy a výrazného rozšíření o nejnovější artefakty pocházející výhradně z hradu Grabštejn.

Expozice je členěna tematicky a návštěvník se tak může seznámit s životem na středověkém a časně novověkém šlechtickém sídle z různých úhlů pohledu. „Předměty zde vystavené reprezentují např. všední každodenní život nebo způsoby stolování na šlechtickém sídle, soubor kachlů pocházejících z kachlových kamen určených k vytápění interiérů, pozůstatky vojenské činnosti i několik výjimečných nálezů například hliněné dýmky, drobné votivní sošky nebo dobová platidla. Součástí expozice je i bohatý soubor fragmentů keramických nádob, které jsou nejběžnějším typem mezi archeologickými nálezy. V expozici najdeme i stručný exkurz do stavební historie Grabštejna včetně předmětů, které se stavební historií souvisejí,“ popisuje archeologické nálezy z Grabštejna archeoložka Renata Tišerová z libereckého NPÚ. 

Prohlídkový okruh „Grabštejnské poklady“, kde se lze seznámit s tím nejcennějším, co Grabštejn ve svých zdech skrývá, byl pro návštěvníky otevřen letos v červnu. Od 13. července bude tento okruh doplněn i o zmíněnou rozšířenou expozici archeologie. Státní hrad Grabštejn je otevřen během července a srpna každý den kromě pondělí od 9.00 do 17.00. 

Z hradu zámek, zkáza a záchrana

Původní hrad byl tři století ve vlastnictví Donínů. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali císařskému radovi a zemskému místokancléři Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566–1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní kaple svaté Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. 

Zámek pak získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünbühelu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a Trauttmannsdorffové. Během té doby uplynula třicetiletá válka – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad obsadila roku 1645 švédská posádka a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorffu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi. Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik přestaveb. Roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou Kristiana Kryštofa Clam-Gallase dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. 

Roku 1953 se však na zámku usídlila armáda. Po jejím odchodu z horního hradu na dolní Nový zámek roku 1973 začala zkáza celého hradu, kdy hrad nemající majitele hodně rychle chátral a během několika let se z něj stala téměř zřícenina. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly do roku 2010, během této doby byly původně značné škody postupně zahlazovány.