Turisté mohou po letech do libereckého zámku

Do nejcennějších částí běžně nepřístupného zámku v Liberci, kde je i bývalá kancelář herečky Reginy Rázlové či podlaha z Pražského hradu, vstoupili v úterý po více než pěti letech turisté. Odpovídal tomu i zájem, první komentovaná prohlídka byla vyprodaná. Zájemci se ale budou moci dovnitř dostat až do konce srpna. Prohlídky s průvodcem budou odpoledne každé úterý a sobotu.

Jedna z nejstarších staveb v Liberci bude přes prázdniny lidem přístupná díky tomu, že radnice se stane v brzké době jejím novým majitelem. Prohlídková trasa vede redernovským křídlem. „To je skutečně velmi vzácné, protože se tu dochovaly i krásné renesanční klenby, místy velmi unikátního řešení,“ řekl ČTK průvodce Jiří Bartoloměj Sturz. V tomto křídle je i nejcennější část celého zámku, což je kaple, kterou nechala v letech 1604 až 1606 k zámku přistavět Kateřina z Redernu. „Je s nádherným vyřezávaným oltářem, s reliéfy, s krásnou oratoří zdobenou zlacením a malováním a bohatou řezbou,“ uvedl Sturz.

Návštěvníkům ve dvou místnostech křídla ukázal i zdobenou dřevěnou podlahu, která byla od poloviny 19. století původně položená na Pražském hradě. „A za nejasných okolností po roce 1990, když se na Pražském hradě prováděli některé úpravy, tak ta podlaha se dostala sem. Takže tu máme v tom redernovském křídle podlahu, po které prokazatelně chodil poslední korunovaný český král a také třeba Gustáv Husák,“ dodal průvodce.

Redernovské křídlo je také unikátní tím, že nese pozůstatky po působení zkrachovalého exportního vývozce českého skla, firmy Skloexport. Je v ní dochovaná i kancelář herečky Reginy Rázlové z doby, kdy byla v čele Skloexportu, nebo luxusní salonky ve stylu různých zemí, kdy třeba v bavorském je stále funkční výčep. „Zachovala se tu velmi zajímavě památka vybavených luxusních kanceláří z dob podnikatelského baroka 90. let. A tady musím říci, že zámek v té době byl vybaven nádhernými historizující lustry, velice krásným nábytkem, Ale je tu i celá řada různých detailů, třeba telefony z poloviny 90. let,“ dodal Sturz. 

Cenná sbírka zmizela

V dobách slávy Skloexportu byly místnosti zámku plné mís a číší z olovnatého křišťálu od sklářů z Poděbrad a Světlé nad Sázavou. „Bylo to neskutečné. Každý, kdo vstoupil, byl z toho úplně paf. Ať to byl prezident Havel, nebo obchodník nějaké firmy,“ vzpomínal pro E15 před několika lety na sbírku českého skla Petr Máslo, bývalý pracovník propagace Skloexportu. „To bylo něco jako Ženeva pro auta. Provázel jsem i delegace zákazníků. Těmi nejvýznamnějšími byli Japonci. Byli po našem skle posedlí,“ konstatoval.

Sbírka, kterou liberecký Skloexport, jediný vývozce československého skla, shromažďoval desítky let, se však rozplynula. Měla jako kolekce hodnotu nevyčíslitelnou. „Bylo to to nejcennější, co v zámku bylo, ale hovořit se mi o tom nechce. Je to moje srdeční záležitost,“ přiznal dříve bývalý generální ředitel Skloexportu Jaroslav Křivánek.

Trhliny expozice dostala v době, kdy se do Skloexportu dostala jako předsedkyně představenstva Regina Rázlová. Přišla s holdingem, který sjednotí všechny sklářské firmy a posílený bohatým investorem vybuduje české sklářské impérium. „Tehdy se odtrhl Crystalex Nový Bor a šéfové Skloexportu jeho sbírku odvezli. Nechtěli vystavovat konkurenci,“ říkal správce zámečku. Projekt Rázlové zkrachoval. Zbyly dluhy u bank a státu za dvě miliardy. Šéfové firmy s obchodními partnery čelili obžalobě z „tunelu“ za více než půl miliardy korun. Soud je ale po deseti letech vyšetřování osvobodil.

Bývalí zaměstnanci Skloexportu chtěli sbírku i se zámkem zachovat a najít pro ni využití. „Existoval projekt na Muzeum evropského sklářství. Měli jsme kontakt na novináře z odborných časopisů a ti zase napojení na evropské sklárny. Chtěli jsme o ně sbírku rozšířit,“ uvedl Petr Máslo.

Zámek stojí v centru města jen pár set metrů od radnice. V letech 1583 až 1587 ho nechali postavit bratři Kryštof a Melichar z Redernu jako jeden z prvních kamenných domů v Liberci. Dnešní podobu získal po požáru v roce 1615. Další přestavba areálu následovala zhruba o 150 let později za Kristiána Filipa Clam-Gallase. V první polovině 19. století přestal zámek sloužit jako šlechtické sídlo – byl v něm soud, ubytovna, ředitelství Státních lesů a statků, později i vysoká škola. Od 70. let patřil Skloexportu. Po jeho vytunelování se i liberecký zámek ocitl v konkurzním řízení. Současný majitel firma Ústí development jej koupil v roce 2006 za 65 milionů korun. Zámek byl dlouho veřejnosti uzavřen, v poslední době se v něm konal alespoň festival animovaného filmu Anifilm.

Nakonec se s vlastníkem dohodlo město Liberec, konkrétně náměstek primátora Adam Lenert, že zámek za 81 milionů korun získá. Kupní smlouvu obě strany oficiálně podepíšou na začátku srpna.