• 27 Zář, 2024
• Oldřich Szaban
• No comment

Nekonečný příběh: Restituční kauza Walderode se vrací na začátek

Trvá déle než nekonečný televizní seriál Ulice. Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek, tedy k Okresnímu soudu v Semilech. Šance na vydání majetku se podle advokátů, kteří na případu pracují, významně zvýšila. Ústavní soud ve čtvrtek vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode, důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově, lesy a pozemky.

Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let. Justice musí podle dnešního nálezu vycházet z rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. „ÚS řekl, že restituce je oprávněná a že jeho právní názor je závazný, soudy ho musí respektovat,“ uvedl dle ČTK advokát Kammerlanderové Roman Heyduk.

Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok) novinářům řekl, že postoj ÚS je nutné respektovat. Očekává další spory kvůli ztotožnění pozemků či objektů, kterých se případná restituce bude týkat.

„Jestliže ÚS řekl, že panu Walderode občanství zůstalo, v tom případě jsou nároky odůvodnitelné. Teď už se to bude zřejmě zaměřovat spíš na to, který majetek by se měl vydat,“ konstatoval právní zástupce Národního památkového ústavu Josef Macek.

„Chci hledat řešení, aby všichni byli spokojení,“ odpověděla Johanna Kammerlanderová na otázku, co bude se zámkem a dalším majetkem v případě vydání. Zámek je podle ní krásně opravený, přetrvávají problémy se statikou. „Stát udělal hodně pro to, aby majetek zachoval,“ sdělila Kammerlanderová. Jen zámecké expozice jí připadají poněkud nudné.

Spor o občanství

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce. Jako Němec pozbyl československé občanství na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.

Justice v kauze dospěla k závěru, že osvědčení o zachování československého státního občanství, vydané v roce 1947 ministerstvem vnitra, nesplňuje formální a obsahové požadavky. Je tedy nicotným aktem, který nemá žádné právní účinky. Walderode tak nesplnil podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.

ÚS však zdůraznil, že o nicotný akt nešlo. „V restitučním řízení toto rozhodnutí o vrácení občanství již nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet,“ řekl soudce zpravodaj Josef Baxa. ÚS připomněl, že Kammerlanderová se v minulosti v jiné linii domohla navrácení části majetku, rozhodnutí tehdy potvrdil i Nejvyšší soud, který v nyní projednávané kauze změnil postoj.

Walderode se před válkou přihlásil k německé národnosti, později narukoval jako vojín do Wehrmachtu. Po válce však svědci potvrdili jeho protinacistické smýšlení i snahu pomáhat československým občanům. Baxa zdůraznil, že tehdejší orgány měly dostatek informací a skutkových podkladů pro rozhodnutí, že si Walderode smí občanství uchovat. „Nemůžeme s odstupem času přezkoumávat akty učiněné v době, která bezprostředně navazovala na tragické události druhé světové války,“ uvedl Baxa.

„ÚS dlouhodobě vykládá podmínky pro restituci majetku, z nichž jednou je i zachování československého státního občanství, zásadně šířeji a zásadně ve prospěch restituentů. Svým dnešním nálezem rozhodl, že překážkou restituce nemohou být eventuální formální vady nebo nedostatky rozhodnutí poválečných československých úřadů,“ okomentoval nález advokát Tomáš Nahodil, který se taktéž věnuje restitučním kauzám.

Jde především o zámek Hrubý Rohozec

Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let minulého století restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, nyní se hovoří o majetku v hodnotě asi tří miliard korun. Karel Des Fours Walderode zemřel 7. února 2000 ve věku 95 let. O pozemky a budovy nyní jako dědička usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi Des Fours Walderodem.

Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Současné řízení navazuje na verdikt semilského okresního soudu ze září 2017, který vydal takzvaný mezitímní rozsudek, jímž nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Proti tomu se však státní instituce a další subjekty odvolaly.

Kammerlanderová v červnu 2019 uspěla u Krajského soudu v Hradci Králové, který potvrdil restituční nárok rodu Walderode. Verdikt ale neznamenal okamžité vydávání majetku. Jak zhruba před sedmi lety řekl semilský soudce Michal Polák, u jednotlivých pozemků, kterých je na 1400, by bylo nejprve třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány prezidentským dekretem. Podle jejich osudů po konfiskaci teprve soud může rozhodnout, zda je možné požadované nemovitosti přímo vydat nebo zda dědicům místo toho náleží náhrada.

S verdiktem královéhradeckého krajského soudu dotčené instituce a organizace nesouhlasily, Lesy České republiky, Národní památkový ústav, Státní pozemkový úřad i město Turnov se proto obrátily s dovoláním na Nejvyšší soud. Ten v dubnu 2021 případ vrátil k semilskému soudu, který podle NS chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud vyhověl Lesům ČR, městu Turnov a Státnímu pozemkovému úřadu, dovolání památkového ústavu odmítl, podle mluvčího soudu bylo totiž věcně neprojednatelné.

V prosinci 2021 Okresní soud v Semilech nárok Karla des Fours Walderode zamítl. Proti rozhodnutí semilského soudu se Kammerlanderová odvolala. Soudce Polák uvedl, že je vázán předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku. Sílu změnit toto rozhodnutí má podle soudce pouze Ústavní soud (ÚS).

V červnu 2022 nárok rodu zamítl i Krajský soud v Hradci Králové a loni v únoru rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud, když zamítl dovolání Kammerlanderové. Loni v dubnu dědička podala stížnost k Ústavnímu soudu. Ten ve čtvrtek 26. září 2024 vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Restituční kauza se tak vrací na začátek.

Zdroj: ČTK