Liberecký kraj chce pomoci Ještědu 

Horský hotel a vysílač na Ještědu je dominantou nejen Liberce, ale celého Libereckého kraje. I proto projevil zájem o tuto kulturní památku Liberecký kraj. Chce zaplatit i nákladnou rekonstrukci a pomoci tak stavbě dostat se na seznam UNESCO. Patří Českým radiokomunikacím.

 

Kraj s Radiokomunikacemi podepsal přímo na Ještědu memorandum. Děje se tak v době, kdy se v Liberci slaví sto let od narození jeho geniálního tvůrce, architekta Karla Hubáčka. Stavba, která vypadá jako by přiletěla odněkud z vesmíru. Tak se vymyká. Na začátku šedesátých let (31. ledna 1963) vyhořela na Ještědu horská chata. Krátce na to byla vyhlášena architektonická soutěž na stavbu vysílače a horského hotelu s restaurací. Většina návrhů byla tradiční, klasická horská chata s vysílačem vedle. Až přišel Hubáček se svým i na dnešní dobu velice odvážným návrhem, při kterém vlastně porušil zadání soutěže, které požadovalo dva samostatné objekty. Je zázrakem, že komise vybrala Hubáčkův návrh. 

 

Další zázrakem je, že se stavba vůbec zrealizovala. Uvolněnější šedesáté roky se totiž překlenuly do období tuhé normalizace sedmdesátek. A Ještěd byl otevřen právě v této době – 21. září 1973. Paradoxní bylo, že jeho otec tvůrce – Karel Hubáček – se slavnostního otevření, na které přijel i prezident Husák, zúčastnit nemohl. Vadily jeho politické postoje z doby pražského jara, kdy podepsal Dva tisíce slov. I kvůli tomu nemohl ani do Buenos Aires převzít prestižní Cenu Augusta Perreta, udělovanou Mezinárodní unií architektů, kterou získal v roce 1969 za vysílač a hotel na Ještědu jako doposud jediný Čech.

 

V Severočeském muzeu v Liberci probíhá od 12. června do 22. září výstava Hubáčkovi věnovaná. Připojila se i Oblastní galerie (vzdálená od muzea co by kamenem dohodil) s výstavou Horizont hory: Krajina pod Ještědem, kterou mohou návštěvníci uvidět od 14. června do 29. září. Rok 2024 je v Liberci rokem Karla Hubáčka. 

 

Vraťme se však do hotelové restaurace na Ještědu, kde hejtman Libereckého kraje Martin Půta a generální ředitel Českých radiokomunikací Miloš Mastník stvrdili vzájemná jednání podpisem memoranda, a to přímo v hotelové restauraci. „Nejsme ve stavu, kdy bychom aktivně chtěli Ještěd prodat. Ale vzhledem k tomu, že jsme byli osloveni Libereckým krajem, jestli bychom měli zájem do toho jednání vstoupit, tak nám to z několika důvodů připadá logické. Jednak vnímáme, že je Ještěd určitým symbolem celého Libereckého kraje. Druhý důvod je, že jsme dřív potřebovali na technologie mnohem víc místa než dnes. Ještěd už primárně slouží jako restaurace a hotel. Proto jsme připraveni tato jednání vést,“ uvedl Mastník.

 

Pro hejtmana Martina Půtu je prioritou celková rekonstrukce stavby, která by měla vést k zapsání Ještědu na seznam kulturních památek UNESCO. „Pokud má někdo větší šance, jak zajistit spolufinancování celkové opravy z evropských peněz, modernizačního fondu či státního rozpočtu, tak je to evidentně veřejnoprávní subjekt, v tomto případě Liberecký kraj,“ uvedl Půta. „Předpokládáme, že za Ještěd a rekonstrukci zaplatíme z velké části z rozpočtu kraje. Rekonstrukce horského vysílače a hotelu Ještěd je srovnatelně důležitá jako třeba rekonstrukce kasáren v Terezíně nebo Josefově, proto se určitě obrátíme na ministra kultury a premiéra.“

 

V memorandu je závazek, že České radiokomunikace nebudou jednat o prodeji s jakýmkoli jiným případným zájemcem, a to do 31. prosince 2024. „Je naším přesvědčením, že pokud by měl Horský hotel a vysílač Ještěd přejít do jiných rukou, tak jedině takových, kde se mu dostane nejlepší péče důstojné jeho významu. Takovým partnerem je pro nás Liberecký kraj,“ objasnil Mastník.

 

Hotel a televizní vysílač na Ještědu je stavba ve tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu, postavená v letech 1966 až 1973 na vrcholu hory Ještěd u Liberce. Stavba, jejíž silueta se objevuje v logu města, ve znaku kraje, zdejší vysoké školy či místního prvoligového fotbalového klubu Slovan Liberec, je orientačním bodem a dominantou kraje. Objevila se také v českém filmu Grandhotel. Objekt je od roku 1998 kulturní památkou, od počátku roku 2006 národní kulturní památkou a od roku 2007 je uveden na Indikativním seznamu kulturních statků České republiky, z něhož jsou vybírány stavby navrhované k zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO.