Nespokojení voliči potrestají vládnoucí strany

V nadcházejících evropských volbách v řadě zemí posílí opoziční strany kritické vůči Unii na úkor těch vládnoucích. Podle preferencí je to očekávatelné ve Francii, Německu či Rakousku.

 

Ve Francii je jasným favoritem evropských voleb Národní sdružení (RN), jehož nejznámější představitelkou je Marine Le Penová. Současná poslankyně byla předsedkyní RN v letech 2011 až 2022 a dvakrát (2017 a 2022) postoupila do finále prezidentského klání, kde ji vždy porazil současný francouzský prezident Emmanuel Macron. 

 

Národnímu sdružení přisuzují průzkumy 30 procent, kdežto koalici centristických stran podporujících Macrona 16 procent. Největší roli v rozhodování voličů hrají domácí témata. Svízelná je situace národní pokladny, nezaměstnanost je na deseti procentech a samozřejmě migrace. Značná část Francouzů se obává kvůli přistěhovalcům o pracovní místa a také, že hlavně migranti z muslimských zemí změní hodnoty Francie. I z toho těží Národní sdružení nyní vedené Jordanem Badellou, který slibuje zastavit záplavu migrantů.

 

Migrace nepochybně přispěla k tomu, že už před půl rokem získala v parlamentních volbách nejvíce hlasů Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Na premiérský post sice Wilders neusedne, po dlouhých jednáních se mu však podařilo nedávno utvořit koalici s pravicovými a středopravicovými stranami. A i v evropských volbách si jeho strana dle průzkumů nepovede špatně. Mohla by získat 8 křesel a krok s nimi by měla držet se stejným počtem pouze levicová koalice Strany práce a GroenLinks. 

 

S velkým očekáváním jsou sledovány volby v Německu. Očekává se, že Němci u volebních uren vystaví vysvědčení semaforové koalici sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholtze. Favority voleb vládní strany nejsou. Naopak. Nejvíce preference přisuzují CDU/CSU – kolem třiceti procent. Zatímco sociální demokraté by měli mít 14 procent, Zelení 13 a FDP čtyři procenta.

 

Kapitolou samou pro sebe je Alternativa pro Německo (AfD). Je poznamenána řetězcem skandálů, a to nemalých. Jejich jednička na kandidátce Maximilian Krah pronesl v rozhovoru pro listy La Reppublica a Financial Times, že „nikdy nebudu tvrdit, že každý kdo nosil za světové války uniformu SS byl zločinec.“ Což byl jeho konec. Od Alternativy se bleskově distancovala Marine Le Penová a evropští spojenci pak stranu vypudili z europarlamentní frakce Identita a demokracie. Alternativa pak Krahna a také Petra Bystroně (kvůli možným penězům od proruské sítě) hodila přes palubu.

 

Přes tyto problémy má AfD v průzkumech stále 17 procent, tedy více než vládní strany. Ty se voliči chytají potrestat za vysokou inflaci, prudkému nárůstu energií a nelegální migrace. Frustrace pramení i z klimatické politiky německé vlády, například zákonem o postupném vyřazení plynových kotlů. „Většina občanů je stále proti rozhodnutí vypnout jaderné elektrárny či proti zákazu spalovacích motorů v automobilech,“ vysvětlil Manfred Güllner z agentury Forsa.

 

V Rakousku budou v září parlamentní volby, takže ty evropské mnohé napoví i o jejich výsledku. V obou je favoritem Svobodná strana Rakouska. Opět jako jinde těží z nepřesvědčivého výkonu vlády, v Rakousku pod vedením lidoveckého kancléře Karla Nehammera. Svobodní se vymezují proti migraci, Green Dealu a jsou pro rakouskou neutralitu. „Svobodní ve své kampani činí Evropskou unii spoluzodpovědnou za četné krize posledních let. Strana je tak sběrnou nádrží pro pro všechny lidi, kteří jsou velmi kritičtí k EU,“ konstatoval politolog z Vídeňské univerzity Manuel Scharrer. 

 

Svobodným průzkumy přisuzují šest křesel oproti třem dosavadním. Sociální demokraté by mohli zůstat na pěti, lidovci klesnout na čtyři z dosavadních sedmi. „Ukazuje nám to, že se svými tématy trefujeme do nálady rakouských obyvatel lépe než ostatní,“ pochvaloval si Harald Vilimsky, lídr kandidátky Svobodných. 

 

Toto všechno může způsobit změny v evropském parlamentu. Se ziskem mohou počítat Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a také Identita a demokracie (ID). Jsou i návrhy spojit síly v nové alianci. „Nyní je čas se sjednotit. Bylo by to opravdu užitečné. Takovou příležitost bychom neměli promarnit,“ apelovala Marine Le Penová. Svoji výzvu směřovala hlavně k italské premiérce Giorgie Meloniové, která v evropských volbách patrně výrazně navýší mandáty své strany Bratři Itálie. Meloniová v rámci předvolební kampaně uvedla, že by se evropský parlament měl inspirovat Itálií a dohodnout se na spolupráci pravicových stran. 

 

V každém případě však předvolební průzkumy ukazují (až na výjimky) nespokojenost voličů s výkony svých vlád napříč Evropou.